|
|
Richard Rorty and hermenutic tradition
Kováčik, Matej ; Kranát, Jan (vedoucí práce) ; Navrátilová, Olga (oponent)
Významný (post)analytický filozof Richard Rorty sa vo svojom hlavnom diele Filozofia a zrkadlo prírody dovoláva filozofického bádania, ktoré by mohlo spadať skôr pod označenie hermeneutika než epistemológia. Nakoľko je hermeneutika typickým označením významného prúdu kontinentálnej filozofie, toto volanie vyznieva nanajvýš prekvapivo. Táto práca skúma kritiku epistemológie Richarda Rortyho a hermeneutiku Hansa-Georga Gadamera so snahou zhodnotiť, nakoľko majú k sebe blízko. Vychádza pritom najmä z tematicky relevantných pasáží kníh Filozofia a zrkadlo prírody a Pravda a metóda. Dochádza k záveru, že hlavný rozdiel medzi nimi leží v ťažko vyriešiteľnej otázke dôležitosti pojmu pravdy. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Misgendering z perspektivy filosofie jazyka
Fikejzová, Michaela ; Gvoždiak, Vít (vedoucí práce) ; Fulka, Josef (oponent)
Fenomén misgenderingu je v současné době analyzován především z perspektivy genderových studií, kde je považován za hostilní a morálně spornou praxi. Cílem předkládané práce je analýza misgenderingu z pozice zcela jiné - misgendering je zde považován za problém reference. Takový typ analýzy přináší nové poznatky jak do debat v oblasti genderových studií, tak do debat týkajících se reference jako takové. (Ne)úspěšnost reference a koreference analyzuji v rámci Récanatiho pojetí mentálních složek. Na základě analýzy modelových situací navrhuji dvoustupňovou typologii misgenderingu. První stupeň je na úrovni percepční, kdy mluvčí referuje pouze v rámci svého myšlení, druhý stupeň se týká interpersonální reference. Na druhé úrovni rozlišuji tři typy misgenderingu - neintencionální misgendering, intencionální vstřícný misgendering a intencionální hostilní misgendering. V textu rozporuji pojetí misgenderingu jako pouze závadné praxe, jelikož je z referenčního hlediska v určitých situacích nevyhnutelný či dokonce žádoucí. Klíčová slova: misgendering, reference, mentální složky, filosofie jazyka, způsoby prezentace, singularismus, genderová studia, gender, François Récanati, Judith Butler
|
|
|
Naturalizing the Unity of Consciousness: can neuroscience explain a fundamental feature of subjectivity?
Vraný, Martin ; Peregrin, Jaroslav (vedoucí práce) ; Marvan, Tomáš (oponent) ; Ward, David (oponent)
Naturalizace jednoty vědomí: mohou neurovědy vysvětlit zásadní rys subjektivity? Martin Vraný Abstrakt Cílem disertační práce je analyzovat pojem jednoty vědomí coby explanandum pro přírodní vědy a zhodnotit, do jaké míry se daří hlavním neurovědeckým teoriím vědomí tuto jednotu vysvětlit. Práce je motivována přesvědčením, že právě jednota vědomí představuje největší výzvu, které čelí vědecké pokusy vysvětlit vědomí. V úvodu práce tvrdím, že důvodem proč některé teorie vědomí vedou k tomu, co Dennett nazývá karteziánským materialismem, je právě to, že se dostatečně nevěnují problému jednoty vědomí. Pokud bychom dobře rozuměli jednotě vědomí a její roli v přírodě, snáze bychom se vyhnuli tendenci vykládat vědomí způsobem, který je vskrytu homunkulární. Druhá kapitola analyzuje různé aspekty, z jejichž hlediska se vědomí považuje za jednotné. Dva z těchto aspektů představují obzvlášt' velkou výzvu při naturalizaci vědomí a zároveň jsou spolu neslučitelně spjaté. Jde o jednotu vědomých obsahů v určitém čase a jednotu ve smyslu jednoho subjektu majícího vědomé obsahy, schopného na ně reflektovat. Třetí kapitola se zabývá hlavními pojmovými a metodologickými obtížemi, které...
|
|
|
Herderova filosofie kultury. Herder a německé osvícenství
Bojda, Martin ; Sokol, Jan (vedoucí práce) ; Benyovszky, Ladislav (oponent)
Záměrem této práce je podat výklad konceptu kultury v díle jedné z nejvšestrannějších osobností německého osvícenství Johanna Gottfrieda Herdera. Těžiště tohoto konceptu v nové interpretaci historičnosti a bytnosti jazyka jako média poznání, rozumění a komunikace vede ke zkoumání Herderova iniciačního příspěvku filosofii jazyka a vývojovosti jako báze projektu univerzalistické, a zároveň imanentně dějinnostní antropologie. Představena je Herderova integrace osvícenské racionality a klasické metafyziky a její výrazy v estetice i poezii; rekonstruována jsou východiska i příští působení Herderova spojení univerzalistického humanismu s novým vědomím nacionální či sociální určitosti bytí, totiž bytí jako aktivně a svobodně, zároveň však nelibovolně, nýbrž integrovaně osvojovaného. Klíčová slova: Herder, osvícenství, kultura, filosofie jazyka
|
|
|
Richard Rorty and hermenutic tradition
Kováčik, Matej ; Kranát, Jan (vedoucí práce) ; Navrátilová, Olga (oponent)
Významný (post)analytický filozof Richard Rorty sa vo svojom hlavnom diele Filozofia a zrkadlo prírody dovoláva filozofického bádania, ktoré by mohlo spadať skôr pod označenie hermeneutika než epistemológia. Nakoľko je hermeneutika typickým označením významného prúdu kontinentálnej filozofie, toto volanie vyznieva nanajvýš prekvapivo. Táto práca skúma kritiku epistemológie Richarda Rortyho a hermeneutiku Hansa-Georga Gadamera so snahou zhodnotiť, nakoľko majú k sebe blízko. Vychádza pritom najmä z tematicky relevantných pasáží kníh Filozofia a zrkadlo prírody a Pravda a metóda. Dochádza k záveru, že hlavný rozdiel medzi nimi leží v ťažko vyriešiteľnej otázke dôležitosti pojmu pravdy. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
host ::
RSS.